Před zakládáním trávníku

Před založením zcela nového trávníku je nejdůležitější si uvědomit, jaký trávník chceme, co od něj očekáváme, jakou má plnit funkci a jak jsme schopni o něj pečovat. Na základě těchto informací je možné začít vybírat travní směs.

Jak vybrat správnou travní směs?

Rádi Vám poradíme s výběrem vhodné travní směsi, vysvětlíme správný způsob přípravy pozemku a správný výsevní postup. Vypočítáme kolik osiva potřebujete a jaká bude jeho cena.

U výrobků označených našim LOGEM určitě nebude chybět:

• % složení jednotlivých druhů
• záruční doba
• nikdy Vám nenabídneme směs složenou ze stejného druhu jen z různých odrůd. Takováto směs je pro založení trvalého travního porostu naprosto nevhodná

Zakládání trávníků

Příprava plochy

Všeobecně se dá říci, že trávníky nemají vyhraněné nároky na půdní podmínky.

Nejlépe se trávníkům daří na středních až středně těžkých půdách. V případě zakládání trávníku na lehkých půdách očekávejme zvýšené nároky na závlahu. Z tohoto důvodu dodáváme do půdy jílovité minerály. Naopak u extrémně těžkých půd přidáváme písek nebo jiný materiál, který zvyšuje podíl vzduchu v půdě. Tím zabráníme pozdějšímu zvýšenému výskytu mechů a chorob.

Trávníky nejlépe prospívají při pH 5,5-6,5. Pokud je pH nižší, zapravuje se ještě před rytím nebo orbou odpovídající množství vápníku (např. ve formě jemně mletého dolomitického vápence).

Dalším důležitým opatřením je odstranění plevelů, a to hlavně vytrvalých (pýr plazivý, kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha...). Tyto plevele lze v trávníku jen velmi obtížně ničit. Jejich odstranění se provádí aplikací neselektivního herbicidu v době jejich intenzivního růstu. Pro dostatečné působení je nutné nechat účinkovat tento herbicid minimálně 14 dnů. Při silném zaplevelení se však někdy stává, že část rostlin nevyklíčí a aplikace se musí opakovat.

Hrubá příprava jako jsou terénní úpravy, rytí, orba nebo zapravování kompostu či hnoje by měla být provedena na podzim před rokem výsevu, nejvhodnější  je před zimou provést nakypření orbou nebo rytím, abychom mohli porost zaset co nejčasněji na jaře.

Vlastní založení trávníku

Základním předpokladem pro založení kvalitního trávníku je co nejrovnější povrch půdy.

Ponechané nerovnosti půdy znemožňují kvalitní a rovnoměrné sekání trávníku na požadovanou výšku, dále zhoršují jeho funkčnost a estetický vzhled.

Vlastní jemná předseťová příprava se provádí brzy na jaře, jakmile to stav půdy dovolí. U podzimního výsevu se provádí koncem léta. U větších pozemků se používají speciální půdní kultivátory, při malých výměrách stačí pozemek překopat a uhrabat. Těsně před setím se provádí hnojení průmyslovými hnojivy, pak se povrch utuží válením a poté jemně nakypří.

Kypření by nemělo být zbytečně hluboké, osivo vyžaduje "tvrdé lůžko" a "měkkou peřinu", aby se zajistilo vzlínání vody k semení a zabránilo se tak výparu.

Vysévat můžeme od jara do pozdního podzimu s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám.

Nejvhodnější termíny setí jsou jarní 15.3.-15.5 a podzimní 15.8-30.9.

Výsevné množství používané travní směsi je dané jejím druhem. Výsevné množství na plochu 100m2 u okrasných trávníků činí 2-2,5kg, u sportovních trávníků 2,5-3kg a u krajinných trávníků 1-1,5kg.

Způsob setí závisí na velikosti osévané plochy. Při setí velkých ploch se používají různá secí zařízení, malé plochy se osévají ručně. Je vhodné oddělit 20% osiva z celkového množství jako rezervu pro případné dosetí prázdných nebo řídkých míst

Ruční výsev se provádí rovnoměrným rozhozem osiva ve dvou směrech (např. ze severu na jih a z východu na západ). Tím docílíme rovnoměrného rozptýlení osiva. Osivo vyséváme na povrh nebo jen velmi mělce. Po zasetí osivo jemně zapravíme do půdy a plochu mírně utužíme, aby se vytvořily příznivé podmínky pro vzcházení. Osivo i po zapravení musí být maximálně v hloubce 0,5-1 cm. Na velké plochy se používají lehké rýhované a hladké válce. U malých pozemků stačí, když provedeme "zasekání" semen železnými hráběmi, po té povrch utužíme (např. šlapáním po dlouhé desce). Zásev provádíme pokud možno za bezvětří a optimálního vlhkostního stavu půdy (ne za mokra).

Ošetřování trávníků

Kvalitní sekání je základem krásného trávníku.

První sekání po výsevu provádíme na výšku zhruba 5 cm, ale ne dříve než po náležitém zakořenění trávníku tj. přibližně při výšce 10 cm. Při sekání používáme sekačku s ostrým a dobře seřízeným žacím ústrojím, aby nedošlo k poškození nově vytvořeného kořenového systému. Výšku sekání v následujících sečích postupně snižujeme až k dosažení optimální požadované výšky pro daný typ trávníku (u parkových trávníků - 15-25mm, u sportovních 30-45mm). Při seči by neměla být odstraněna více něž 1/3 výšky porostu.

Frekvence sečí trávníku je ovlivňována úrovní výživy a zavlažování. Po jarním růstu v březnu a dubnu začíná nejintenzivnější růst v období května a června. V letních měsících se díky častému suchu projevuje růstová deprese. K mírnému oživení růstu pak dochází v září. Všeobecně se však dá říci, že do časného léta sečeme nejméně 1x týdně, později 1x za dva týdny.

Aby bylo dosaženo co nejlepšího vzhledu trávníku po seči, neměli bychom nechat trávníky přerůst.

Posečená travní hmota se většinou z povrchu odstraňuje, a proto je většina sekaček opatřena sběracím košem. Používáme-li sekačku bez sběracího koše, musí se posečená tráva vyhrabávat, aby nedošlo k poškození trávníku, zvláště při větším nárůstu porostu v období intenzivního růstu.

Druhou možností je ponechání posečené trávy na trávníku, tzv. mulčování. Předpokladem správného mulčování však je časté a nízké kosení, kdy se mulčuje jen malé množství travní hmoty. Jemný mulč se pak snadno dostává do volných prostor mezi odnože rostlin trav až k půdě. Zde dochází za příznivých mikroklimatických a mikrobiologických poměrů k jeho rychlému rozložení a obohacení kořenové zóny o živiny. Tento způsob je však vhodný spíše pro trávníky krajinného typu, pro okrasné a sportovní není vhodné.

Také trávy v trávníku potřebují ke svému růstu určité množství základních živin.

Mezi ně patří zejména -  kyslík (O), vodík (H), uhlík (C), dusík (N), fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Hlavní živiny, tj. dusík, fosfor a draslík mají být zastoupeny v poměru 6:2:3-4. Běžné roční dávky fosforu a drasla aplikujeme během měsíce září, kdy jsou vhodné vláhové i teplotní podmínky pro jejich příjem. Dusík aplikujeme v několika ročních dávkách (od časného jara do poloviny září). Jednorázová dávka dusíku by neměla překročit 5g/m2. Vápník ve formě hašeného vápna na přelomu listopadu a prosince, hořčík můžeme aplikovat celoročně.

Dostatek vody je pro vzhled trávníku jedním z nejdůležitějších faktorů.

Na druhé straně dlouhodobý přebytek vody škodí. Zavlažování plochy před vzejitím trávníku provádíme jen v nejnutnějších případech. Jsme-li přesto nuceni zavlažovat, přistupujeme k tomu tak, aby závlaha byla rovnoměrná a nedocházelo k přemisťování semen (splavení). Závlaha musí být pravidelná, aby nám naklíčená semena nezaschla. Zavlažujeme minimálně do vývoje 3 lístků trávy. Závlahu provádíme vždy večer, kdy nižší teploty v noci snižují výpar a tím je zajištěn vyšší účinek závlahy.

Regulace plevelů v trávnících je silně individuální.

Pro hráče golfu je sedmikráska chudobka na greenu určitě nežádoucím plevelem, zatímco pro chalupáře může být v trávníku jeho přirozenou okrasou. Proto k regulaci plevelů v trávníku přistupujeme individuálně, a to na základě znalostí, který plevel chceme zlikvidovat. Podle této skutečnosti pak vybíráme i herbicid. V trávníkářství jsou v současné době nejčastěji používány herbicidy na bázi účinných látek MPCA, fluroxypyr a clopyralid. Tyto přípravky a jejich kombinace jsou k dostání i v malém balení - viz KOMPLEXNÍ TRÁVNÍKOVÝ BALÍČEK.

Ochrana proti chorobám a škůdcům není jednoduchou záležitostí.

Ve fytopatologii trávníků je třeba počítat s tím, že původce onemocnění je přítomen vždycky. Projevuje se však jen tehdy, když se vyskytnou pro chorobu příznivé vnější podmínky nebo je-li travní porost z různých příčin oslaben. Mezi nejčastější onemocnění trávníku patří - plíseň sněžná, travní rzi, stéblolam, antraknóza trav a suchá skvrnitost. Ochranu proti chorobám a škůdcům je možné rozdělit do dvou typů - přímá a nepřímá ochrana. Mezi přímou ochranu patří herbicidy, fungicidy, případně další chemické přípravky. Nepřímou ochranou rozumíme správnou péči o porost. Kombinací těchto dvou typů dosáhneme zdravého trávníku. U trávníků lze doporučit preventivní ošetření fungicidy, zejména před zimou, proti fazariózam, palušce a plísní sněžné.

Obnova poškozených trávníků

Trávníky mohou časem ztrácet svoji funkčnost a estetický vzhled.

Důvody mohou být různé. Nevhodné ošetřování, poškození nadměrnou zátěží, nedostatečná výživa, poškození po zimě a jiné. Pokud to stav trávníku vyžaduje, přistoupíme regeneraci. Z trávníku odstraníme hráběmi všechnu starou trávu, aby nově zasetá semena mohla vyklíčit. Po mechanickém zásahu následuje přísev travní směsí do prořídlého mezernatého drnu popřípadě na holá místa. Travní směs použitá na dosetí by měla odpovídat původní směsi.

Pokud má trávník zcela nevyhovující druhové složení (více než 50% plevelů nebo nevhodných druhů trav, které brání jeho funkci), je účelnější přistoupit k jeho úplné obnově.

Pokud jste v tomto návodu nenašli informaci, kterou potřebujete, neváhejte nás kontaktovat  

Zátěžové trávníky mají vytvářet optimální podmínky pro sportování. Provozování většiny sportů travní porost poškozuje. Je proto důležité, aby zátěžové trávníky byly odolné vůči sešlapávání, a aby také rychle regenerovaly po poškození. Ošetřování takto namáhaných trávníků má především podpořit vitalitu travního porostu a jeho regenerační schopnost. Proto je nutné je pravidelně hnojit, dostatečně zavlažovat a pravidelně kosit včetně provzdušňování.

Členové Českomoravského fotbalového svazu získávají při koupi travních směsí 15% slevu.

FOTBAL, BASEBALL, RAGBY, TENIS, GOLF

Výběr travní směsi

Na základě dlouholetých zkušeností jsme Vám připravili 5 základních druhů travních směsí pro sportovní účely- viz odkaz Sportovní travní směsi

Složení směsí pro sportovní účely musí vždy obsahovat tyto základní druhy trav : jílek vytrvalý, lipnice luční a kostřava červená.

Pro zvýšení  odolnosti trávníku a jeho zátěže je nezbytné přidávat speciální travní druhy, jako napříkad bojínek cibulkatý a psineček tenký

Níže uvedená pravidla se netýkají zakládání greenů u golfových hřišť, které má specifický postup. 

Příprava základové vrstvy

• Ošetření plochy herbicidy proti plevelům (v letním období, 2x)
• Aplikace startovací dávky dusíku, tj. 50kg/ha (na jaře, minimálně 2 týdny před výsevem)
• Vláčení a smykování s cílem nakypření seťového lůžka a vyrovnání povrchových nerovností
• Hřiště můžeme zakládat na přirozeném profilu nebo na uměle vytvořených vegetačních vrstvách

  Přirozený půdní profil je tvořen základem s částečně upraveným vegetačním substrátem. Žádoucí je dostatečná propustnost základní nosné části plochy i zeminového vegetačního substrátu. Aby nedocházelo k růstové a barevné nerovnoměrnosti měla by být zemina vyrovnaná ve vztahu k fyzikálním a chemickým vlastnostem (pH/obsah živin).

  Uměle vytvořený půdní profil je vhodný u celoročně intenzivně zatěžovaného hřiště. Je tvořen drenážní, filtrační a vegetační vrstvou.
• Příprava plochy k založení musí být provedena s časovým předstihem před vlastním výsevem

Setí a výsevek

Doporučené výsevné množství:

• Výsev v příznivém vegetačním období - 2,0-2,5kg/100m²
• Výsev v sušším letním období - 3,0kg/100m²

Termín výsevu:

• Jaro - duben-červen - ideální období k výsevu
• Léto - červenec-srpen - nezbytná pravidelná aplikace a vysoké dávky doplňkové závlahy
• Podzim - září-říjen - riziko v případě suchého podzimního počasí

Hloubka setí a způsob výsevu:

• Strojový výsev - hloubka 5-15mm. Při hlubším zapravení dochází ke snížení vzcházivosti.
• Ruční výsev - výsev provádíme do kříže, tak aby bylo osivo na ploše rovnoměrně rozmístěno.

Po zásevu plochu utužíme válením.

Závlaha hřiště pro zasetí

• U nově založených ploch aplikujeme menší dávky doplňkové závlahy v kratších časových intervalech
• Množství doplňkové závlahy závisí na klimatických podmínkách (srážky, teplota,...)

První kosení nově založeného hřiště

• Důležité je nepoškodit odnožovací zónu, zajistit dostatečnou asimilační plochu, podpořit lepší zakořenění a omezit rozvoj plevelů
• 1. seč sečeme na výšku 60-100mm dle hustoty nejlépe vřetenovou sekačkou
• Při dalších sečeních výšku z 60mm postupně snižujeme na 30-40mm

Ošetřování - regenerace založených hřišť

• Aerifikace - provzdušnění
  Jedná se o mechanické ošetření hřiště, které zasahuje do drnové a zejména vegetační vrstvy s cílem úpravy fyzikálních vlastností půdy pro zlepšení jejího vzdušného a vlhkostního režimu tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro regeneraci drnové části.
  Aerifikace se provádí propícháváním drnu a vegetační vrstvy dutými nebo plnými hroty.
• Vertikutace - pročesání
  Cílem je snížení množství stařiny v nadzemní vrstvě, zvýšení cirkulace vzduchu, rychlosti průsaku vody a živin do vegetační vrstvy, zvýšení přívodu světla k odnožovací zóně, podpora růstu kořenů a omezení růstu plevelných druhů s přízemní růžicí.
• Přísev trávníku
  Cílem je vylepšení stávajícího poškozeného hřiště.

        Postup :

        pokosení starého trávníku na výšku 20mm

        důkladná vertikutace s cílem snížení množství stařiny

        aerifikace

        startovací dávka vícesložkového hnojiva

        provedení přísevu

        pískování (cca 2-5l/m²)

        intenzivní závlaha pro dobu vzcházení (2-3 týdny)

        kosení na výšku 80mm po dobu cca 1 měsíce

        trávník zatěžovat postupně

        následné přihnojení dusíkem 40-50kg/ha

Výživa a hnojení hřiště

Při hnojení hřiště je potřeba mít znalosti o celkové roční potřebě živin. Je nutné také dodržet poměr živin a dobu aplikace. Zatěžované hřišťové trávníky mají potřebu živin vyšší než ostatní rekreační trávníky.

       Všeobecně můžeme uvést:

       potřeba dusíku 2,5-3,5kg/100m²

       potřeba fosforu 0,6-1,2kg/100m²

       potřeba draslíku 1,4-2,2kg/100m²

Hlavní zásady při zakládání nebo obnově lučních a pastevních porostů

Při výběru druhu travní směsi je nutné se řídit následujícími zásadami:

• posoudíme ekologické podmínky stanoviště ( klimatické, půdní a hydrologické ). Při celkovém hodnocení vycházíme dále z místních poznatků a zkušeností.
• uvážíme možnosti intenzity využívání na úrovni hnojení v závislosti na počtu a kategoriích zvířat, sečení pro konzervaci aj.
• určíme dobu využívání dle dalšího využití dané plochy

Příprava plochy pro založení travních porostů

Je možno říci, že tyto porosty nejsou náročné na půdní podmínky. Nejlépe se těmto porostům daří na středních až středně těžkých půdách při kyselosti pH 5,5 – 6,5.

Nezbytným opatřením před přípravou půdy je likvidace vytrvalých plevelů ( pýr plazivý, šťovík, kopřiva dvoudomá a další ). Tyto plevele se velmi obtížně v travních porostech odstraňují. Jejich odstranění se provádí aplikací před přípravou půdy neselektivními herbicidy ( glyphosáty) v době jejich intenzivního růstu. Pro dostatečné působení je nutné nechat účinkovat tento herbicid minimálně 14 dnů. Určitou úsporou herbicidů lze provést tzv. “odplevelovací sečí” tj., kdy rostlinky trávy mají velikost vyšší jak 8-10 cm.

Vlastní založení travního porostu

Provedeme dokonalou přípravu půdy ( orba do hloubky 15-18 cm ), spojenou s utužením nakypřené vrstvy a srovnání půdy. Nakypřená půda před setím by měla být pouze do hloubky 2 cm. Tato vrstva by měla být připravena stejně, jako pro zeleninu. Při přípravě půdy současně zapravíme startovací dávku dusíku ve výši 30 kgN/ha.

Zasetí směsi provedeme do hloubky 1,5 – 2 cm. Pro dodržení kvalitního setí secím strojem upozorňujeme na plnění výsevní skříně jen tolik, aby nedocházelo k separaci jednotlivých travních druhů ve směsi.

Po zasetí uválet pozemek rýhovanými válci.

Setí na jaře provést co nejdříve, ihned jakmile to dovolí stav půdy, ale “nezamazat”. Nejvhodnější

termíny setí na jaře jsou 15.3 – 15.5 a na podzim 15.8. - 30.9

Výsevné množství je dané jejím druhem a užitím travního porostu. Porosty pro užitkové účely se vysévají většinou v čisté kultuře tj. bez krycí plodiny. Krycí plodinou je jílek jednoletý, který je již v dané směsi obsažen a vytváří dobré podmínky pro vzcházení všech vysetých druhů trav .

Dále je také vhodné přihnojení porostu 30 – 50 kgN/ha ( při podzimním setí, na jaře, a také po provedené seči )

Sledujeme problémy současného zemědělství, pokles stavů krav a mladého dobytka a konkurenci států z EU. Abychom snížili zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům náklady na výrobu a ušetřili jejich finanční prostředky, nabízíme způsob, jak co nejúsporněji vylepšit stávající již prořídlé luční a pastevní porosty.

Použitím kulturních trav formou přísevů dojde ke snížení nákladů až o 50%. Toto lze uplatnit na porostech , kde došlo k ústupu méně vytrvalých trav a jetelovin a tím k poklesu výnosů a částečnému zaplevelení - využívá se zejména mezirodových hybridů (Bečva, Felina, Hykor).

Metoda přísevů se dříve aplikovala pouze v oblastech, kde hloubka ornice dosahovala 8-10cm a pozemky byly z tohoto důvodu neoratelné. Přísevy byly prováděny ručně a travní semeno se zavlačovalo. Doporučujeme využití pneumatického stroje o záběru 6m (EINBÖCK). Stroj je málo náročný na sílu traktoru (k plnému výkonu stačí 40-50kw). Speciální zavlačovací prsty připraví dostatečně vhodné celoplošné narušení horní vrstvy půdy a osivo je pneumaticky rovnoměrně rozděleno. Zároveň je vyhrabáván suchý starý porost. Přisévat je možné od jara až do podzimu. Nejvhodnější dobou přísevu jsou letní měsíce (červenec a první polovina srpna), které se vyznačují nižší růstovou intenzitou starého porostu.

Použití kvalitního osiva je zárukou úspěchu při obnově. Nabízíme osiva vyrobená v České republice, která jsou odolná proti vymrzání a vysoké sněhové pokrývce. Výběr druhů a odrůd bude závislý na účelu, pro který má být přisévaný porost využíván.

Přísevové travní směsi připravujeme dle individuálních potřeb zákazníka. Složení je vždy přizpůsobeno stávajícímu stavu porostu,  klimatickým podmínkám a předpokládanému dalšímu využití.

V případě nejasností nabízíme možnost konzultace s pracovníkem naší agronomické služby, který provede prohlídku porostů a navrhne optimální řešení