Firma Rožnovská travní semena nabízí široký sortiment trav, jetelovin a travních směsí zejména pro okrasné trávníky, rekreační trávníky, sportovní trávníky, golfové hřiště atd.

travní semena, travní směsy, semena, okrasné trávníky, rekreační trávníky, sportovní trávníky, golfové hřiště, tráva, trávy, jetelovina, galerie, RTS

RADY PRO OŠETŘOVÁNÍ A ZAKLÁDÁNÍ TRÁVNÍKŮ

Před zakládáním trávníku

Před založením zcela nového trávníku je nejdůležitější si uvědomit, jaký trávník chceme, co od něj očekáváme, jakou má plnit funkci a jak jsme schopni o něj pečovat. Na základě těchto informací je možné začít vybírat travní směs.

Jak vybrat správnou travní směs?

Rádi Vám poradíme s výběrem vhodné travní směsi, vysvětlíme správný způsob přípravy pozemku a správný výsevní postup. Vypočítáme, kolik osiva potřebujete a jaká bude jeho cena.

U výrobků označených naším LOGEM určitě nebude chybět:

  • % složení jednotlivých druhů
  • záruční doba
  • nikdy Vám nenabídneme směs složenou ze stejného druhu jen z různých odrůd. Takováto směs je pro založení trvalého travního porostu naprosto nevhodná

Zakládání trávníků

Příprava plochy

Všeobecně se dá říci, že trávníky nemají vyhraněné nároky na půdní podmínky.

Nejlépe se trávníkům daří na středních až středně těžkých půdách. V případě zakládání trávníku na lehkých půdách očekávejme zvýšené nároky na závlahu. Z tohoto důvodu dodáváme do půdy jílovité minerály. Naopak u extrémně těžkých půd přidáváme písek nebo jiný materiál, který zvyšuje podíl vzduchu v půdě. Tím zabráníme pozdějšímu zvýšenému výskytu mechů a chorob.

Trávníky nejlépe prospívají při pH 5,5-6,5. Pokud je pH nižší, zapravuje se ještě před rytím nebo orbou odpovídající množství vápníku (např. ve formě jemně mletého dolomitického vápence).

Dalším důležitým opatřením je odstranění plevelů, a to hlavně vytrvalých (pýr plazivý, kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha...). Tyto plevele lze v trávníku jen velmi obtížně ničit. Jejich odstranění se provádí aplikací neselektivního herbicidu v době jejich intenzivního růstu. Pro dostatečné působení je nutné nechat účinkovat tento herbicid minimálně 14 dnů. Při silném zaplevelení se však někdy stává, že část rostlin nevyklíčí a aplikace se musí opakovat.

Hrubá příprava jako jsou terénní úpravy, rytí, orba nebo zapravování kompostu či hnoje by měla být provedena na podzim před rokem výsevu, nejvhodnější  je před zimou provést nakypření orbou nebo rytím, abychom mohli porost zaset co nejčasněji na jaře.

Vlastní založení trávníku

Základním předpokladem pro založení kvalitního trávníku je co nejrovnější povrch půdy.

Ponechané nerovnosti půdy znemožňují kvalitní a rovnoměrné sekání trávníku na požadovanou výšku, dále zhoršují jeho funkčnost a estetický vzhled.

Vlastní jemná předseťová příprava se provádí brzy na jaře, jakmile to stav půdy dovolí. U podzimního výsevu se provádí koncem léta. U větších pozemků se používají speciální půdní kultivátory, při malých výměrách stačí pozemek překopat a uhrabat. Těsně před setím se provádí hnojení průmyslovými hnojivy, pak se povrch utuží válením a poté jemně nakypří.

Kypření by nemělo být zbytečně hluboké, osivo vyžaduje "tvrdé lůžko" a "měkkou peřinu", aby se zajistilo vzlínání vody k semeni a zabránilo se tak výparu.

Vysévat můžeme od jara do pozdního podzimu s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám.

Nejvhodnější termíny setí jsou jarní 15.3.-15.5. a podzimní 15.8.-30.9.

Výsevné množství používané travní směsi je dané jejím druhem. Výsevné množství na plochu 100m2 u okrasných trávníků činí 2-2,5kg, u sportovních trávníků 2,5-3kg a u krajinných trávníků 1-1,5kg.

Způsob setí závisí na velikosti osévané plochy. Při setí velkých ploch se používají různá secí zařízení, malé plochy se osévají ručně. Je vhodné oddělit 20% osiva z celkového množství jako rezervu pro případné dosetí prázdných nebo řídkých míst.

Ruční výsev se provádí rovnoměrným rozhozem osiva ve dvou směrech (např. ze severu na jih a z východu na západ). Tím docílíme rovnoměrného rozptýlení osiva. Osivo vyséváme na povrch nebo jen velmi mělce. Po zasetí osivo jemně zapravíme do půdy a plochu mírně utužíme, aby se vytvořily příznivé podmínky pro vzcházení. Osivo i po zapravení musí být maximálně v hloubce 0,5-1 cm. Na velké plochy se používají lehké rýhované a hladké válce. U malých pozemků stačí, když provedeme "zasekání" semen železnými hráběmi, poté povrch utužíme (např. šlapáním po dlouhé desce). Zásev provádíme pokud možno za bezvětří a optimálního vlhkostního stavu půdy (ne za mokra).

Ošetřování trávníků

Kvalitní sekání je základem krásného trávníku.

První sekání po výsevu provádíme na výšku zhruba 5 cm, ale ne dříve než po náležitém zakořenění trávníku tj. přibližně při výšce 10 cm. Při sekání používáme sekačku s ostrým a dobře seřízeným žacím ústrojím, aby nedošlo k poškození nově vytvořeného kořenového systému. Výšku sekání v následujících sečích postupně snižujeme až k dosažení optimální požadované výšky pro daný typ trávníku (u parkových trávníků - 15-25mm, u sportovních 30-45mm). Při seči by neměla být odstraněna více něž 1/3 výšky porostu.

Frekvence sečí trávníku je ovlivňována úrovní výživy a zavlažování. Po jarním růstu v březnu a dubnu začíná nejintenzivnější růst v období května a června. V letních měsících se díky častému suchu projevuje růstová deprese. K mírnému oživení růstu pak dochází v září. Všeobecně se však dá říci, že do časného léta sečeme nejméně 1x týdně, později 1x za dva týdny.

Aby bylo dosaženo co nejlepšího vzhledu trávníku po seči, neměli bychom nechat trávníky přerůst.

Posečená travní hmota se většinou z povrchu odstraňuje, a proto je většina sekaček opatřena sběracím košem. Používáme-li sekačku bez sběracího koše, musí se posečená tráva vyhrabávat, aby nedošlo k poškození trávníku, zvláště při větším nárůstu porostu v období intenzivního růstu.

Druhou možností je ponechání posečené trávy na trávníku, tzv. mulčování. Předpokladem správného mulčování však je časté a nízké kosení, kdy se mulčuje jen malé množství travní hmoty. Jemný mulč se pak snadno dostává do volných prostor mezi odnože rostlin trav až k půdě. Zde dochází za příznivých mikroklimatických a mikrobiologických poměrů k jeho rychlému rozložení a obohacení kořenové zóny o živiny. Tento způsob je však vhodný spíše pro trávníky krajinného typu, pro okrasné a sportovní není vhodné.

Také trávy v trávníku potřebují ke svému růstu určité množství základních živin.

Mezi ně patří zejména -  kyslík (O), vodík (H), uhlík (C), dusík (N), fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Hlavní živiny, tj. dusík, fosfor a draslík mají být zastoupeny v poměru 6:2:3-4. Běžné roční dávky fosforu a draslíku aplikujeme během měsíce září, kdy jsou vhodné vláhové i teplotní podmínky pro jejich příjem. Dusík aplikujeme v několika ročních dávkách (od časného jara do poloviny září). Jednorázová dávka dusíku by neměla překročit 5g/m2. Vápník ve formě hašeného vápna na přelomu listopadu a prosince, hořčík můžeme aplikovat celoročně.

Dostatek vody je pro vzhled trávníku jedním z nejdůležitějších faktorů.

Na druhé straně dlouhodobý přebytek vody škodí. Zavlažování plochy před vzejitím trávníku provádíme jen v nejnutnějších případech. Jsme-li přesto nuceni zavlažovat, přistupujeme k tomu tak, aby závlaha byla rovnoměrná a nedocházelo k přemisťování semen (splavení). Závlaha musí být pravidelná, aby nám naklíčená semena nezaschla. Zavlažujeme minimálně do vývoje 3 lístků trávy. Závlahu provádíme vždy večer, kdy nižší teploty v noci snižují výpar a tím je zajištěn vyšší účinek závlahy.

Regulace plevelů v trávnících je silně individuální.

Pro hráče golfu je sedmikráska chudobka na greenu určitě nežádoucím plevelem, zatímco pro chalupáře může být v trávníku jeho přirozenou okrasou. Proto k regulaci plevelů v trávníku přistupujeme individuálně, a to na základě znalostí, který plevel chceme zlikvidovat. Podle této skutečnosti pak vybíráme i herbicid. V trávníkářství jsou v současné době nejčastěji používány herbicidy na bázi účinných látek MPCA, fluroxypyr a clopyralid. Tyto přípravky a jejich kombinace jsou k dostání i v malém balení - viz KOMPLEXNÍ TRÁVNÍKOVÝ BALÍČEK.

Ochrana proti chorobám a škůdcům není jednoduchou záležitostí.

Ve fytopatologii trávníků je třeba počítat s tím, že původce onemocnění je přítomen vždycky. Projevuje se však jen tehdy, když se vyskytnou pro chorobu příznivé vnější podmínky nebo je-li travní porost z různých příčin oslaben. Mezi nejčastější onemocnění trávníku patří - plíseň sněžná, travní rzi, stéblolam, antraknóza trav a suchá skvrnitost. Ochranu proti chorobám a škůdcům je možné rozdělit do dvou typů - přímá a nepřímá ochrana. Mezi přímou ochranu patří herbicidy, fungicidy, případně další chemické přípravky. Nepřímou ochranou rozumíme správnou péči o porost. Kombinací těchto dvou typů dosáhneme zdravého trávníku. U trávníků lze doporučit preventivní ošetření fungicidy, zejména před zimou, proti fuzariózám, palušce a plísni sněžné.

Obnova poškozených trávníků

Trávníky mohou časem ztrácet svoji funkčnost a estetický vzhled.

Důvody mohou být různé. Nevhodné ošetřování, poškození nadměrnou zátěží, nedostatečná výživa, poškození po zimě a jiné. Pokud to stav trávníku vyžaduje, přistoupíme k regeneraci. Z trávníku odstraníme hráběmi všechnu starou trávu, aby nově zasetá semena mohla vyklíčit. Po mechanickém zásahu následuje přísev travní směsí do prořídlého mezernatého drnu, popřípadě na holá místa. Travní směs použitá na dosetí by měla odpovídat původní směsi.

Pokud má trávník zcela nevyhovující druhové složení (více než 50% plevelů nebo nevhodných druhů trav, které brání jeho funkci), je účelnější přistoupit k jeho úplné obnově.

 

Pokud jste v tomto návodu nenašli informaci, kterou potřebujete, neváhejte nás kontaktovat   Úsměv